Přeskočit na obsah

Šok (oběhové selhání)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šok
Klasifikace
MKN-10R57.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V lékařství je šok stav poruchy krevního oběhu, ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však slovem šok označuje psychický otřes.

Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

  • vnitřní krvácení – první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
  • zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) – první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.

Příznaky výše uvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu.

Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.

Definice šoku obecně

[editovat | editovat zdroj]

Akutní generalizovaný pokles prokrvení (perfuze) tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO2 a metabolitů ze tkání.

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.

Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)

[editovat | editovat zdroj]

hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)

kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)

  • poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)

distribuční šok (roztažení cévního systému)

  • septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
  • poranění míchy
  • těžký alergický stav (anafylaktický šok)

obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)

Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku

[editovat | editovat zdroj]

Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.

Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením

[editovat | editovat zdroj]
  • Zpomalený kapilární návrat (příznak počínající centralizace oběhu)
  • Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu)
  • Bledá, chladná kůže, pocení
  • Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
  • Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
  • Pokles krevního tlaku
  • Mdloba

První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)

[editovat | editovat zdroj]
  • Voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155 a použít protišokovou polohu
  • Zabraňujeme podchlazení pacienta

Použití tzv. protišokové polohy se již dnes nedoporučuje, viz např. https://zachrannasluzba.cz/myty-o-prvni-pomoci/.

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu – především podporu funkce srdce.

Příznaky anafylaktického šoku

[editovat | editovat zdroj]

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

  • Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
  • Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
  • Dušnost, sípavé dýchání
  • Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc u anafylaktického šoku

[editovat | editovat zdroj]
Laická injekční stříkačka s adrenalinem
  • Volat okamžitě 155 či 112
  • Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
  • Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – autoinjektor – je vhodné jí použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin. (článek v anglické Wikipedii).

Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.

Protišoková opatření

[editovat | editovat zdroj]

Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích citovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění, samotný název může být lehce matoucí. Podle současných Standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá

  • teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji)
  • ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí
  • tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití, lepší je otírat obličej vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
  • tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha)
  • transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.